Vyrobit pořádnej kryt motoru. Jak složité to může být?

Koupě motorky do terénu generuje mnoho nových radostí. Radost ze špatných cest, bláta, brodů a takových věcí zpravidla následuje zjištění, že je dobré takovou motorku trochu obrnit. A tak přichází radost z nakupování. Motoshopy jsou jedny z mála magických obchodů, kde i chlap dokáže očumovat regály tak dlouho, že ho nervózní doprovod už tahá ven za rukáv. Ale když mimo obchodů projdete dvakrát i celý internet a nenajdete nic rozumného? Pak přichází radost největší, totiž radost tvůrčí.

Toto je příběh mého krytu motoru. Budiž inspirací všem, kdož chtějí být tvořiví a nechť otevře oči všem, kteří chtějí vlastní výrobou ušetřit.

Fáze 1 - Design

Idea byla jasná – obrněný motor zespodu i z boku. A trochu se u toho zamyslet, aby to nedopadlo jako leckteré výrobky slavných firem. Pár faktů pro pobavení – padací rámy Touratech na Afriku při stlačení tlumičů na doraz rozlámou přední blatník. Rámy SW Motech na Tigeru 800 při pádu prorazí chladič. A tentýž výrobce šel ještě dál u XT660, kde rám urazí rovnou část vodní pumpy. Takže si na to dejte víc času, než kluci z Německa. Můj papírový model zabral několik hodin.

Fáze 2 - Realizace

Je třeba poznamenat, že nedisponuji laserem, ani pořádnou svářečkou, pročež jsem tyto kroky svěřoval různým firmám. Konstruktér přeměnil můj papírový prototyp na výkres a výkres na plechové puzzle. Postupným svařováním, mnohonásobnou montáží na motorku a spoustou úprav jsme dostali ocelový prototyp. To proto, že se přece jen lépe dá změřit, když se vám nehýbe pod rukama, jako karton. Úpravy znovu zakreslit, vyrobit hliníkové puzzle, svařit a je hotovo… Dalších mnoho hodin času ve více lidech + platby za plech, konstruktéra, laser, dopravu...

Fáze 3 – Testování

Klidně můžete skončit předchozí fází, prototyp trochu zabrousit, nalakovat a jezdit, dokud se něco nestane. A nebo zajet do lomu, najít šikovně rostlý kámen kryt o něj pořádně omlátit. Projet spoustu bahna a nakonec motorku párkrát zahodit v prachu při trénování driftu. Zkontrolovat poškození a navrhnout změny. Čas – naprosto geniální celý den!

Fáze 4 – Úpravy

Když práce nezávisí jenom na vás, nejde všechno tak, jak byste chtěli. A tak moje návrhy přepracovávali podle svého tři konstruktéři podle svého, což sice sem tam šetřilo kus plechu, ale překvapivě – nepasovalo na motorku. Čas – půl roku čekání. Viděl někdo Godota?

Fáze 5 – Finále

Když máte všechno za sebou a vaše sny je někdo schopen skutečně zhmotnit, chcete celé věci dát nějaké jméno. Logo. Značku. Slova, ze kterých bude zářit drsnost sama, ukapávat dobrodružství a lákat na cestu do pustiny. Adventure. Technology. Bulletproof... Tak něco. Potíž je, že všechny skvěle znějící názvy už někdo používá. Takže po zadání pětsetišedesátiosmi nápadů do googlu použijete prostě nějaký náhodný shluk písmen, která se budou dobře vypalovat do hliníku a mají volnou doménu. Čas – několik bezesných nocí (přece něco strašně cool musí bejt volný?!).

A co z toho plyne?

Klidně si vyrobte nejpevnější kryt na svoje XTčko sami. Je to přece jen kus ohnutého plechu.

Ale kdybyste chtěli nezodpovědně rozhazovat, můžete si koupit ten můj.

A kdo přijde na to, kde se vzalo slovo RUGG, dostane kilo slevu. Fakt.