Jak vybrat ideální mapu

Ve své první knížce věnuji celou kapitolu tomu, proč je pro objevitelské cestování lepší dobrá papírová mapa, než jakákoli navigace. Takže toto téma vynechám. Ale i map je na trhu nepřeberné zboží, takže je dobré vybírat lépe, než sáhnout po první mapě s odpovídajícím názvem státu, co vám přijde pod ruku. Osobně mám mapy nesmírně rád. Dokážu do mapy koukat po večerech i jen tak pro radost a číst si v cizích zemích stejně, jako v knížkách. A mapy také zabírají podstatnou část mé skromné knihovny, hned vedle polic s průvodci.

Mapy, které považuji za dobré, můžete najít přímo zde. Vybíral jsem je jednu po druhé ze současné nabídky dobrých výrobců podle toho, která se mi pro danou zemi nebo stát zdála nejlepší. Ať už budete mapy vybírat kdekoli, pamatujte si tyto mé postřehy:

1. Vždy si vyberte mapu, která obsahuje značení vyhlídkových tras. Zvláštní označení silnic, které vám cestou nabídnou zajímavé scenérie ke koukání, používá vícero výrobců map a zpravidla se v názoru na to, kde to je a není ke koukání, moc neliší. Vyhlídkově značené silnice jsou ideálním základem pro rozhodování se, kudy se dát. Typicky se značí zeleným obtažením dané silnice, takže na první pohled vidíte, kudy vede nejzajímavější cesta, nebo kde je nejzajímavější region.

2. Vždycky si vyberte velkou rozkládací mapu místo atlasu s kroužkovou vazbou. Denní plán trasy se dělá nejlépe nad rozloženou mapou, ve které dokážete přehlédnout celou oblast najednou a zvolit si zajímavý směr. Je to daleko pohodlnější a přehlednější, než listovat mezi několika stranami atlasu, hledat, kde navazuje která silnice z předchozí stránky a pořád se mezi stránkami vracet sem a tam. Pokud chcete mít mapu pak před sebou na tankvaku, i velká mapa se dá poskládat tak, aby vždycky ten správný díl byl nahoře. A že se trošku pomačká? To ničemu nevadí. Pomačkaná a cestami ošoupaná mapa v knihovně pak aspoň vypadá, že byla součástí pořádného dobrodružsví. Přinejhorším si koupíte novou, je to přecejen otázka stokorun.

3. Dejte pozor na měřítko. Obecně lze říci, že čím podrobnější mapa, tím lépe. Ale nesmí se to přehnat. Příliš podrobná mapa znamená, že se na metrový arch vejde jen malá oblast a nad takovou mapou se zase těžko plánuje cestovní "vize" na pár dní dopředu. A nebo si jich musíte rozhložit víc za sebou. Ideální měřítko je někde kolem 1:150 000 - 1:300 000. To znamená, že centimetr na mapě je 1,5-3 kilometry skutečnosti. V takto podrobných mapách už jsou většinou značené i ty nejmenší silničky a cesty, takže dokážete najít třeba zajímavé zkratky, více míst dalekého rozhledu a podobně. Také "zakroucenost" malované cesty už se tu počtem zatáček hodně blíží realitě, takže si dokážete přečíst, který průsmyk bude zajímavější. Na takové mapě 1:800 000 dochází logicky ke kompresi, a stejný průsmyk je odbytý několika záhyby silnice. Třeba černohorské stoupání z Kotorského zálivu na Lovčen se zkrátka na centimetr dostává špatně. Na drhuou stranu chápu, že v Mongolsku vám hrubá mapa klidně stačí. Nekonečné roviny úplně podrobně nepotřebujete. Pro velké země, jako je Itálie, Francie nebo Španělsko, je dobré pořídit si celkovou mapu, dejme tomu 1:800 000 a pak podrobné mapy zajímavých oblastí, typycky Toskánska, Provence nebo Pyrenejí. Pak už vás nemůže vůbec nic překvapit.

Takže ještě jednou, můj výběr dobrých map motorkářsky zajímavých oblastí naleznete zde.